Výchozím bodem je rozcestník Teplice nad Metují u náměstí, pod železničním viaduktem. Teplice n. M. jsou vstupní branou do Teplických skal (pískovcové skalní město s naučnou stezkou, cca 2 km z centra).
Město je známé především jako místo konání Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu (každoročně poslední srpnový víkend) a dále řadou závodů horských i silničních kol – např. Rallye Sudety, Sudety Tour, Aprílová osmička.
Od rozcestníku se vydáváme po zelené značce směrem na Lokomotivu. Přejdeme náměstí a po cca 300 m se dostaneme k rozcestníku, u kterého odbočíme vpravo, stále sledujeme zelenou. Vyjdeme po schodech na asfaltovou cestu a mírně stoupáme.
Míjíme kemp Kamenec, nad kterým se napojíme na lesní úvozovou cestu a pokračujeme po vrstevnici až ke sjezdovce. Od rozcestníku Nad Kamencem jdeme dále po zelené značce, přejdeme přes sjezdovku a lesem začneme stoupat.
Po 1,2 km se dostáváme na vrchol Lokomotiva. Jedná se o skalní útvar, z něhož se nám nabízí krásné výhledy na teplické údolí a skály. (Vyhlídka nemá zábradlí, dbejte opatrnosti, nebezpečí pádu – zejména při náledí!). Teplické skály jsou součástí národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály.
Pískovcové skalní město je nápadné výraznými souvislými skalními stěnami. Skály jsou zpřístupněny prohlídkovým okruhem (délka 6 km), který je velmi dobře značen a doplněn informačními panely naučné stezky.
Z Lokomotivy pokračujeme dále po zelené značce k rozcestníku Kraví hora. Cesta prochází lesem, členitým terénem, mezi skalními útvary a místy úzkými soutěskami. Údolím Tří mušketýrů se dostáváme až pod další vyhlídku – Čáp (786 m n. m.).
Z hlavní cesty zde odbočíme doleva (dáváme pozor, abychom neztratili značení!). Po prudkém stoupání se dostaneme k rozcestníku Čáp. Čáp je nejvyšším rozhledovým skalním vrcholem této části Teplických skal, ze kterého se nám otvírá kruhový rozhled: na Javoří a Soví hory, Broumovské stěny, Hejšovinu, Bor, Ostaš, Policko, Turov, Dobrošov a Orlické hory, Jestřebí hory, Krkonoše a Vraní hory.
Od rozcestníku Čáp sestupujeme, stále po zelené značce, dolů až k rozcestí, kde se připojujeme na lesní cestu. Zde na rozcestí zahneme vlevo směrem k osadě Skály (u zámečku). Po cca 500 m opouštíme les a přicházíme k rekreačním chalupám. Značka prochází mezi nimi, míjíme studánku a klesáme k rozcestníku Skály u zámečku Bischofstein.
Na místě staré tvrze vznikl v roce 1666 zámeček v raně barokním stylu, jejž zde nechal postavit královéhradecký biskup Karel Sobek z Bilenberka. Jednopatrová stavba s krytým schodištěm a zvoničkou, podpíranou osmi toskánskými sloupy, sloužila jako letní úřad kanovníkům z Hradce Králové. Na zámečku se od té doby hospodařilo a až do konce druhé světové války se zde ve vlastním pivovaru vařilo pivo. Na zámečku mimo jiné pobýval i spisovatel Alois Jirásek, jemuž se Bischofstein i zřícenina nedalekého hradu zalíbily natolik, že do nich umístil děj románů Skály a Skaláci.
V současné době slouží Bischofstein jako ubytovací zařízení a hospoda. Od rozcestníku Skály pokračuje naše trasa po červené značce, která nás po cca 100 m dovede k dalšímu rozcestníku. Zde se nabízí možnost vystoupat na zříceninu středověkého hradu Skály (nutno se stejnou cestou vrátit zpět), odkud je pěkný pohled na zámeček, osadu Skály, Ostaš, Hejšovinu a Bor. Pokračujeme po červené značce, po cca 500 m přicházíme na kraj lesa, kde stojí neoznačený polorozbořený rozcestník.
Od něj se vydáváme po žluté značce ve směru Teplice n. M. Cestou míjíme Mariánskou kapličku a pramen Svatého Huberta. Po 2 km se dostáváme k silnici nad Teplicemi n. M. Zahneme doleva a následně přes mostek vpravo. Po cca 150 m odbočujeme ostře doleva a napojujeme se na modře značenou turistickou cestu. Ta nás přivede až na teplické náměstí (možnost občerstvení).
