Tiské stěny spadají do území chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, v rámci které jsou navíc chráněny jako přírodní památka. Původní pískovcová tabule stará cca 90 miliónů let se zde v průběhu historie vlivem pohybů zemské kůry a povětrnostních vlivů změnila na území skalních stěn, kaňonů a bizarních pískovcových věží, roklí, převisů a jeskyní. Celá oblast, rozlámaná sytémem navzájem kolmých puklin, vytváří hustou síť úzkých soutěsek a roklí se širšími prostranstvími, připomínající scenérie malého městečka s ulicemi a náměstíčky. Tiské stěny se dělí na na několik částí: Velké stěny, Malé stěny, Hřebenové stěny, Bürschlické stěny a Stěny za cestou. Některými procházejí turistické prohlídkové trasy a naučná stezka.
Do Tisé se dostaneme buď pěšky ze stanice Libouchec na železniční trati Děčín – Oldřichov u Duchcova (3 km po silnici), nebo autobusem z Ústí n. Labem linkou směr Petrovice (17 km) až Děčína směr Tisá (21 km), popř. směr Libouchec a pak po silnici do Tisé.
Na Tiské skály navazují na západě skály v okolí osady Rájec a na severu (1 km severně od Turistické chaty) skály v okolí Ostrova a vytvářejí tak velkou oblast, ve které pískovcové skály mění několikrát svůj charakter, složení, tvrdost i vrstvení.
Horolezecké objevování skal podle dostupných pramenů začalo později než sousedním v Rájci či Ostrově. První známé výstupy jsou na Sloní sloup 10. srpna 1907, na Mumii 23. srpna 1907 a na Dogu 26. července 1908.