Historie hradu Stolpen je spojená se slovanskou tradicí. V kronice pražského kronikáře Kosmase je poprvé zmíněn roku 1121. Na začátku 13. století se stal majetkem biskupů z Míšně. Už v roce 1241 si tito biskupové nechali potvrdit své majetky v Lužici (mezi nimi byl i Stolpen) českými králem Václavem. Tzv. Hornolužická pohraniční listina, podepsaná na Königsteinu, je dnes považována za první pohraniční smlouvu mezi Saskem a Čechami.
Hora Stolpen je přírodní památkou. Název Stolpen vznikl ze staroslovanského slova a znamená „sloup” (ze „stolp”, popř. „stolpno”). Pravidelné čedičové sloupy hory Stolpen předurčily názvy dalších čedičových útvarů po celém světě. „Na hradě Stolpen bylo v dávných časech občas pusto. Jeho šedivé zdi by mohly vyprávět o bojích, mučení, trápení, nouzi a smrti mnoha vězňů...,” jak vypráví jedna pověst. Vy se však bát nemusíte, nýbrž naopak. Čeká na vás zajímavá prohlídka hradního komplexu, kterému vtiskli nezaměnitelnou podobu jeho majitelé, biskupové a kurfiřti: tragický osud hraběnky Coselové, nejznámější milenky saského kurfiřta Augusta Silného, temná podzemní sklepení, propletené sklepní chodby, mučírna a hladomorna.
Jedinečným zážitkem je pro návštěvníky výhled z věže se sedmi věžičkami, odkud je vidět až do Čech. Hrad proslavila již zmíněná hraběnka Coselová, která v hradní věži prožila v zajetí celých 49 let, což je v dějinách hradu nejdelší pobyt. V Johannově (Coselově) věži je stálá výstava o jejím dobrodružném a osudovém životě. Její hrob se nachází v hradní kapli.
