Ojedinělá kaple sv. Ignáze z roku 1760 vytesaná do skály. Naproti kapli jsou pískovcová boží muka. Historie vzniku skalní kaple souvisí s epidemií neštovic, která ve Všemilech propukla na jaře roku 1810. V matrice obcí Všemily a Srbská Kamenice zaznamenal farář celkem 26 úmrtí s diagnózou úplavice. Srbskokamenický kněz Ignaz Clar se v této nouzi obrátil o pomoc k Bohu. V den svého křestního patrona sv. Ignáce z Loyoly, tj. 31. července, uspořádal prosebné procesí. Poslední obětí byla osmačtyřicetiletá Veronika Füllerová, která zemřela ještě 6. září 1810. Poté již ale epidemie ustoupila. Svátek sv. Ignáce se od té doby stal pro místní dnem díkůvzdání a vděčnost za Ignácovu přímluvu byla také popudem pro vznik skalní kaple jemu zasvěcené. V soupisu křížů a kaplí z roku 1835 se uvádí, že všemilská kaple (německy Schemmler Kapelle) byla vytesána v kameni na selském pozemku a vyzdobena obrazem sv. Ignáce z Loyoly. O tvůrci kaple – jehož jméno se ovšem neuvádí – se jen píše, že se odstěhoval do Studeného.