Rovensko pod Troskami leží v údolí říčky Veselky v samém středu Českého ráje.
Ideální poloha města, jako významné křižovatky turistických cest a optimálních vzdáleností k většině charakteristických přírodních a historických partií Českého ráje, vytváří z Rovenska pod Troskami přirozené středisko cestovního ruchu.
Úchvatné panoráma Českého ráje se všemi typickými znaky této krajiny lze shlédnout z nedalekého Kozákova (743 m n. m.), známého výskytem drahokamů.
Největší pamětihodností města je starobylá zvonice, se třemi unikátními zvony, obrácenými v klidu srdcem vzhůru, které se uvádějí do pohybu šlapáním. Zvony jsou často označovány jako „rebelantské“, protože daly signál k prvnímu povstání selského lidu v tomto kraji proti útlaku církve a šlechty v období násilné rekatolizace. Lid z Rovenska pod Troskami a okolí vidlemi a cepy zahnal na ústup vojsko, povolané na pomoc jezuitům, dostihl a v Libuni ukončil život hlavního původce násilí, neblaze proslulého jezuitu Burnátia. Další vojenská posila však vzbouřence rozehnala a vůdcové vzpoury byl i popraveni. K dalšímu povstání v Rovensku pod Troskami a okolí došlo v roce 1775, kdy se do jeho čela postavil rovenský purkmistr Václav Brožek. Tehdy poddaní obsadili zámek Hrubou Skálu a vynutili si robotní úlevy.
Rovenský chrámu svatého Václava na Týně, je jedna z nejvýznamnějších architektur gotiky severních Čech, a je doplněna neobyčejně hodnotnou středověkou kamenickou výzdobou – k němu se váží jména tří historických osobností. Kališnického kněze Šimona Tadeáše Budeciuse, který později působil jako tajný rada na císařském dvoře Rudolfa II. a na základě císařského privilegia z roku 1601 vedl hledání nových nalezišť zlata, stříbra a drahých kamenů, zkoušel alchymisty před nástupem do služeb panovníka a zároveň vykonával dozor nad všemi nalezišti v Čechách. V chrámu pod kazatelnou je pochován znamenitý hudebník, zdejší rodák a kantor Václav Karel Holan Rovenský, pozdější varhaník vyšehradský, jehož kancionál „Kaple královská“ z roku 1694 má v historii české barokní hudby význačné místo. V rovenském chrámu také působil vlastenecký kněz a národní buditel, rodák z nedalekého Turnova, přítel a spolupracovník Josefa Jungmanna – Antonín Marek (1785-1877).
Další památkou je vrcholně barokní plastika – sloup se sochou P. Marie na náměstí z roku 1744, doplněn kamenickou prací významného lidového sochaře Jana Zemana ze Žernova z roku 1845, který je autorem dalších dvou plastik umístěných ve městě (sochy sv. Václava a sochy sv. Jana Nepomuckého) a soch z roku 1837 v části Žernov.
K památkám lidové architektury dále patří kamenná brána Brožova statku ve Ktové z roku 1815, která je dokladem uplatnění barokní ornamentiky v lidovém projevu i typická roubená chaloupka čp. 206 v Matouškově ulici v Rovensku pod Troskami.
Pomník básníka Svatopluka Čecha v městském parku připomíná jeho letní pobyt v Rovensku pod Troskami z roku 1891. Básníkovo jméno nese i jedna ze skalních vyhlídek v lese zvaném „Bor“ nad městem. Město a jeho okolí inspirovalo mnohé významné umělce. Především vynikajícího českého krajináře Františka Kavana, ale i zasloužilého umělce, malíře, mistra barevného dřevorytu, Karla Vika. Do Rovenska p. Tr. často zajížděl národní umělec Jaroslav Vojta, jehož jméno je spojeno s bohatou historií místního ochotnického spolku.
