V krajině výrazný stolový pahorek Hejdy společně se sousedními vrchy Ostaš a Kočičí skály se nachází ve středu Polické pánve. Seskupení těchto původně souvislých masívů je dnes rozděleno geologickými zlomy s výškovými poklesy a výzdvihy s rozdílem až 100 výškových metrů. Hejda je od Ostaše i Kočičích skal oddělena hluboce zahloubeným údolím potoka Klučánka, který je levobřežním přítokem řeky Metuje.
Hejda je ukloněnou pískovcovou strukturní plošinou ve vrcholové partii tvořenou kvádrovými pískovci, v podloží méně propustnými slínovci a jílovci, v obou případech mořskými sedimenty svrchní křídy turonského až koniackého stáří. Masív má nepravidelný půdorys o rozměrech zhruba 0,8 x 0,7 km. Pískovcová souvrství jsou mírně ukloněna k jihozápadu s relativním výškovým rozdílem mezi úpatím a vrcholem zhruba 80 metrů. Vrcholová plošina sestává ze dvou odlišných částí oddělených výraznou Zlomovou roklí. Nejvyšší bod pahorku s výškou 625,8 m n.m. se nachází v západní, méně skalnaté části plošiny. Východní část plošiny je naopak silně rozčleněna hlubokými roklemi a hustou sítí skalních soutěsek a rozsedlin, takže terén zde má charakter skalního města s výškou skalních stěn, pilířů a věží i přes 30 metrů. Spád všech roklí (Zlomová, Stará, Nová ad.) a odvodnění celé vrcholové plošiny směřuje k jihu do údolí Klučánky. Ve svahu nade dnem tohoto údolí se rovněž nachází zóna silných úpatních pramenů, vyvěrajících skrze akumulaci zvětralinového pláště ve výškové úrovni podložních slínovců a jílovců. Okraj vrcholové plošiny je tvořen téměř souvislým okrajovým skalním srubem, i přes 20 metrů vysokým. Kolmé skalní okraje vrcholové plošiny jsou po celém obvodu lemovány rozsáhlou svažitou úpatní haldou, tvořenou zřícenými pískovcovými bloky, balvany i drobnějšími zvětralinami.
Skalnatý obvod vrcholové plošiny a celá plocha její východní části se silně rozčleněným skalním terénem jsou pestře modelovány širokou škálou makro-, mezo- i mikroforem pískovcového pseudokrasového reliéfu včetně výskytu bohatých podzemních jevů, především rozsedlinových a suťových jeskyní. Speleologický výzkum probíhající zde již eviduje 27 jeskyní menších až středních rozměrů. Speleologická a karsologická důležitost Hejdy spočívá v překvapivě bohatém výskytu kořenových struktur (kořenových stalagmitů, stalagnátů a dalších forem) této unikátní biogenní výplně zdejších podzemních prostor.
Hustě zalesněná Hejda je z větší části kryta smrkovou monokulturou, ale v částech s výrazným skalním reliéfem se vyskytují vysoce hodnotné a původní zbytky přirozeného reliktního boru.
Přes masív Hejdy nevedou žádné turistické stezky, pouze při severním a východním úpatí prochází žlutě značená turistická cesta z Teplic nad Metují do údolí Klučánky a při jižním úpatí červeně značená cesta vedoucí z východního úpatí Ostaše (parkoviště aut) přes Klučánku do Dědova.
Další informace:
http://lokality.geology.cz/1879
Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký
Fotografie: Stanislav Stařík
