Původní dřevěný kostel ve Vižňově je v nejstarších pramenech uváděn již v první polovině 14. století. Do třicetileté války byl farním, poté se stal filiálním s příslušností do Vernéřovic. Stavba současného kostela sv. Anny byla zahájena roku 1724 a zcela dokončena o čtyři roky později. Vedl ji zednický mistr z Broumova, architektonický návrh dodal nepochybně Kilián Ignác Dientzenhofer.
Loď kostela má hloubkově oválný půdorys se středními úseky bočních stran lehce konkávně prohnutými. K lodi přiléhají na kratších stranách dvě obdobné součásti stavby s otupenými rohy. Na západní straně se jedná o malé kněžiště, k němuž je připojena nízká sakristie, na východní straně to je pak kruchta se dvěma točitými schodišti, ke které je přistavena hranolová věž. Stavitelem věže byl Johann Heinrich Opitz z Ruprechtic. Valbová střecha byla původně kryta šindelem. V roce 1903 došlo k jeho výměně za břidlici a v 90. letech 20. století pak za plechové, rudě natřené šablony. Z původního vnitřního vybavení dnes nezůstalo v kostele téměř nic, neboť veškerý vzácný mobiliář byl uložen v depozitáři po krádeži barokního obrazu z kostela v roce 1990. Vižnovský kostel sv. Anny, který je nutno pokládat za velmi zajímavou stavbu vysokých kvalit, se bohužel v dnešní době nachází ve značně zchátralém stavu.
