Na severozápadním okraji Adršpašských skal na Starozámeckém vrchu (681 m n. m.) stojí zbytky skalního hradu Adršpach postaveného zřejmě v polovině 14. století.
Adršpašský hrad tvořily kromě předhradí dvě další části. Jižní sestávala z čtvercového stavení, z jehož prvního patra se přicházelo na skálu a východní část tvořilo jediné věžovité stavení na další jinak nepřístupné skále. Mezí skálou a východním hradem je dosud patrný široký příkop s dvěma vysokými skalami, jež sloužily patrně jako pilíře mostů. Do dnešních dnů se z hradu však mnoho nedochovalo. Z roubených dřevěných stavení zůstaly pouze dvě drže zasekané ve skalních blocích, dále jsou patrné části hradeb, obvodního zdiva obytných budov, štítové zdi a v terénu pozůstatky studny, podsklepených prostor a v prostoru před hradem zbytky dvojitého valu a příkopu.
Doposud není přesně jasné, kdy byl hrad postaven, avšak odhaduje se, že tomu bylo někdy v druhé polovině třináctého století za vlády krále Přemysla Otakara II. O hradu se zmiňuje až Karel IV. v Majestas Carolina. Roku 1381 byl hrad v držení Hynka z Náchoda, jehož potomci v období husitských válek stáli na straně katolíků, a proto byl hrad roku 1430 obsazen husity. V roce 1436 byl hrad Adršpach navrácen pánům z Dubé. Zánik hradu na sebe nenechal dlouho čekat, protože z hradu byly podnikány výpady na Slezany, kteří hrad Adršpach roku 1447 vykoupili a nechali zbořit.
Hrad je dnes volně přístupný. Od parkoviště před vstupem do skalního města, půjdete nejprve po červené značce kolem adršpašského zámku a Umlaufova statku, na křižovatce turistických cest odbočíte vlevo a po žluté turistické značce vystoupáte na Starozámecký vrch. Za namáhavý výstup budete odměněni jedním z nejkrásnějších výhledů na západní část Adršpašských skal. V popředí jsou skály v tzv. Království, poněkud vzadu vidíte další skály ve Vstupním obvodu a v oblasti Za Pískovnou, což je téměř východní okraj skalního města.
