Pěchotní srub T-S 19 Turov patří do systému Československého předválečného opevnění, které bylo budováno mezi lety 1935–1938 na území celého Československa z důvodu obrany proti případné nepřátelské agresi nacistického Německa, Maďarska a Polska.
Pěchotní srub T-S 19 Turov byl postaven stavební firmou ing. Josef Filip z Prahy, která realizovala výstavbu 9 pěchotních srubů (T-S 1a,1b,2, 4-7, 19 a 20) ve stavebním podúseku Zbečník. Tento úsek byl rozdělen na východní část s objekty 1a-7 a západní část s objekty 19 a 20, která se nazývá pevnostní uzávěr Chlívce. Mezi západním a východním sektorem měla být postavena velká dělostřelecká tvrz Jírova Hora, která měla palbou svých 10 cm houfnic a 15 cm minometů nejen podporovat sousední objekty v odporu proti nepříteli, ale hlavně měla pomáhat sousední tvrzi Dobrošov s obranou hlavní přístupové komunikace do vnitrozemí přes Náchod. Sruby 19 a 20 přehrazovaly palbou svých kulometů a kanónů přístupovou komunikaci do vnitrozemí z Teplic nad Metují a Stárkova do Červeného Kostelce. Proto byly také tyto pěchotní sruby postaveny přednostně a odpovídala tomu i jejich výzbroj. S obranou přístupové komunikace měl pomáhat kasematní 9 cm minomet z pěchotního srubu T-S 23a ze Švédského vrchu, 4 rychlopalné minomety z tvrzové kopule TJH-S 14, a celkem 5 houfnic ráže 10 cm z dělostřelecké věže T-JH-S 11 a dělostřeleckého srubu T-JH-S 12. I přes významnou potenciální dělostřeleckou a minometnou podporu se pro obrovské množství hluchých prostor v údolí Metuje v předpolí opevnění počítalo do budoucna ještě s výstavbou samostatného minometného objektu.
Samotný srub T-S 19 byl betonován mezi 12. – 15. květnem 1938 s kubaturou 1290 m3 betonu v II. třídě římské odolnosti, tedy s tloušťkou stropu 2 metry, čelní stěny 2,25 metry a 1 metr ostatními stěnami. Zemní práce na objektu byly do opuštění pohraničí téměř dokončeny, prakticky byla dokončena i elektroinstalace, vodoinstalace a vzduchotechnika. Objekt čekal na osazení dieselagregátu a čerpadla na vodu. Filtrovna, tedy filtrační a ventilační zařízení pro zajištění životních podmínek v objektu v případě boje, byla osazena. Pravá střelecká místnost byla vyzbrojena dvojčetem těžkých kulometů vz.37 ve střílně se zvýšenou depresí pro palbu ze svahu. V této střelecké místnosti umístěné do méně prioritního směru nebyl umístěn protitankový kanón, který měl být naopak umístěn v protilehlé střelecké místnosti nepostaveného objektu T-S 18. Hlavní – levá střelecká místnost byla vyzbrojena protitankovým kanónem Škoda vz.36 ráže 4,7 cm spřaženým s těžkým kulometem vz.37 a dvojčetem těžkých kulometů vz.37. Obdobná výzbroj byla i v protilehlé střelecké místnosti objektu T-S 20 Na Pláni. Protitankový kanón měl kadenci 35 ran za minutu a protitankovým střelivem dokázal prostřelit pancíř nepřátelských obrněnců o síle 50 mm na vzdálenost 1 kilometru, což naprosto postačovalo k likvidaci německých tanků Pzkpw 1–4 ve verzích z roku 1938. Oba dva pancéřové zvony typu pro lehký kulomet vz.26 s váhou k 20,2 tuny na každý zvon se na objekt z výrobního závodu ve Vítkovicích i přes heroickou snahu těžkého osazovacího oddílu už nedostaly.
Objekt měl osádku 29 mužů z 2 roty I. praporu hraničářského pluku 17 s velitelem por. pěch. Vilémem Kozákem. Do odstoupení pohraniční se tento útvar nepodařilo postavit, proto byli hraničáři dočasně součástí strážního praporu VIII. Po Mnichovu zůstal objekt jen těsně na území okleštěné republiky, navzdory tomu byl taktéž evakuován i s vnitřním vybavením. Nacisté za okupace využili objekt k testování svých zbraní, ať už šlo o dělostřelectvo, nebo o ženisty s využitím náloží. Objekt proto na sobě nese rozsáhlé stopy tohoto testování. Za komunistického režimu byla v okolí objektu kafilerie, stavba samotná byla ponechána svému osudu, bez jakékoliv údržby. To se změnilo až v roce 2009, kdy začala náročná rekonstrukce nadšenci – členy Klubu vojenské historie T-S 19 Turov z. s. Ti dokázali svojí enormní pílí, hlubokou láskou a mimořádnou zručností vytrhnout tuto památku z objetí přírody, Objekt prakticky povstal z mrtvých a nachází se zde nyní zajímavé muzeum, které láká turisty k návštěvě.
Spolku se podařilo, kromě dnes již neviditelných prací jako je odvoz černé skládky odpadků, vyčištění objektu od suti, až metrových nánosů bahna a zvelebení okolí, realizovat téměř úplnou stavební rekonstrukci horního patra objektu a více než poloviny patra spodního. Povedlo se opravit a zaizolovat střechu, získat pro budoucí osazení makety střílen, vystavět expozici v hlavní střelecké místnosti objektu a osadit zrekonstruovaný dobový naftový motor Pro rok 2021 plánuje spolek provést v horním patře objektu původní elektroinstalaci, pokračovat v rekonstrukci spodního patra a vně objektu vytvořit maketu protipěchotní překážky. Vstupné do objektu je dobrovolné a je využito výhradně na nákup expozice a další rekonstrukce pro zvelebení srubu.
Co u nás uvidíte a jak prohlídka probíhá?
Prohlídky našeho objektu provádíme pravidelně vždy poslední víkend v měsíci, kdy na objektu probíhají rekonstrukční práce. Prohlídky jsou vždy přizpůsobeny znalostem a věku návštěvníků, jiná prohlídka je proto poskytována rodinám s dětmi nebo návštěvníkům, kteří již mají s opevněním větší zkušenosti. Průvodce projde s návštěvníky všechny místnosti objektu s popisem a vysvětlením účelu místností s delším zastavením v hlavní střelecké místnosti, kde si mohou návštěvníci v případě zájmu potěžkat zbraně, vyzkoušet helmu nebo plynovou masku. Pro návštěvníky byl vytvořen i žebřík na podlážku v opravené levé šachtě pancéřového zvonu. Návštěvníci se tak mohou na vlastní oči podívat do okolí tak, jak je viděli vojáci v roce 1938, když čekali na osazení zvonu. Prohlídka je protkána osobními zkušenostmi z rekonstrukce objektu a zajímavostmi ze života na objektu, zejména se zaměřením na velitele Viléma Kozáka.
Celé osazenstvo pěchotního srubu se těší na vaši návštěvu a doufá, že vám rozšíří obzory týkající se opevnění a zpříjemní volné chvíle vám i vašim dětem v krajině Broumovska.
