Pěchotní srub T-S 20 "Na Pláni" se nachází nad obcí Chlívce na zelené turistické stezce (asi 100 m od silnice na Červený Kostelec). Objekt je veřejnosti přístupný vždy od dubna do října každý poslední víkend v měsíci vždy od 9:00 do 17:00 hod. O velkých prázdninách otevřeno během víkendů uvedených na webu a Facebooku. Pro školy, zájezdy i jiné individuální skupiny je možné dohodnout prohlídky (viz kontakty).
Kudy k nám
Autem se k nám dostanete nejlépe z Červeného Kostelce cestou ve směru Stárkov, Rokytník. Svůj vůz můžete zanechat přímo u pěchotního srubu - k němu se dostanete po odbočení na lesní cestu, která bude po vaši levé ruce, společně s ukazatelem na naše muzeum. Ideální je však zahájit prohlídku areálu od spodu a zaparkovat u lehkých objektů. Prostor na parkování se nachází při výjezdu z lesa po levé straně, kde současně uvidíte i siluetu řopíku.
Historie
Objekt je umístěn v důležitém úseku pevnostní linie, v tzv. chlíveckém uzávěru, který leží na úpatí Jestřebích hor. Uzávěr přehrazuje komunikaci vedoucí přes jižní okraj Jestřebích hor na německém nástupovém směru Teplice nad Metují - Stárkov - Červený Kostelec, s možností dalšího postupu do vnitrozemí ve směru na Jaroměř. Bezprostřední přehrazení silnice zajišťují dva samostatné pěchotní sruby T-S 20 „Na Pláni“ a T-S 19 „Turov“ doplněné o dvě linie lehkého opevnění a protitankový příkop doplněný o řadu rozsocháčů.
Pěchotní srub T-S 20 "Na Pláni" byl vybetonován firmou Ing. Josefa Filipa v římské odolnosti II ve dnech 25. až 30. dubna 1938, a to nákladem 1 070 000 Kčs. Kubatura betonu činí 1 657 m3 železobetonu, díky čemuž se jedná o největší objekt v úseku mezi Hronovem a Červeným Kostelcem. Jeho hlavní zbraně tvoří na každé straně protitankový 4,7 cm pevnostní kanón vz. 36 (L1) a dvojče těžkých kulometů ZB 37 (M). Pravá strana objektu postřeluje protitankový příkop směrem k pěchotnímu srubu T-S 19 a současně důležitou komunikaci Červený Kostelec – Stárkov. Levá pak pálí k sousednímu nepostavenému objektu T-S 21. Pro pěchotní srub byly plánovány tři zvony, z toho pravý zvon byl pro těžký kulomet vz. 37, levý byl pro lehký kulomet vz. 26 a prostřední zvon byl dělostřelecký pozorovací. Ten měl vypomáhat pevnostnímu dělostřelectvu z nepostavené tvrze Jírová hora, která měla stát v prostoru mezi Chlívci a Zbečníkem.
V roce 1938 byl objekt z větší části stavebně dokončen, zemní práce zahájeny. Z velké části dokončena elektroinstalace, vodoinstalace a vzduchotechnika. Zvony však neosazeny. Obě zbraně L1 namontovány a srub z větší části vyzbrojen. Osádku objektu tvořilo 43 mužů ze vznikajícího Hraničářského pluku 17, konkrétně 2./17. hraničářské roty, prozatím organizačně začleněné do VIII. Strážního praporu Červený Kostelec. Současně v objektu mělo ještě působit 6 dělostřeleckých pozorovatelů. Velitelem pěchotních srubů T-S 20 „Na Pláni“ a T-S 19 „Turov“ se stal por. Pěch. Vilém Kozák.
Během všeobecné mobilizace v září roku 1938 byla line ještě doplněna o polní opevnění spojující lehké objekty společně s několika stanovišti pro těžký nebo lehký kulomet, silnice z Červeného Kostelce do Stárkova byla doplněna o záseky a mostek v Bystrém byl podminován. Lehké opevnění, které se podařilo dokončit a plně vybavit, obsazovali příslušníci pěšího pluku 22 z Jičína.
Po podepsáni Mnichovské dohody se pěchotní srub ocitl, na rozdíl od objektu T-S 19, na území Třetí říše.
Pěchotní srub se ocitl jako jediný z objektů ŽSV V na zabraném území, a to přímo na budoucí protektorátní hranici, která procházela na cestě k sousednímu objektu T-S 19. Zde byla zřízena Finanční stráží improvizovaná dřevěná celnice. Srub byl naštěstí ušetřen důkladnějším zkouškám říšskoněmecké armády, a tak až na pár zásahů je dochován v dobrém stavu. Neunikl však vytržení střílen pro zbraně L1 a M.
Dnes je objekt spravován Spolkem vojenské historie T-S 20 Pláň, který se část srubu snaží uvést do původního stavu a ve zbytku věnuje expozici zaměřenou především na československé legionáře v Itálii, události roku 1938 na Broumovsku a radistu výsadku SILVER A Jiřího Potůčka.
