Daleké výhledy, lesní vzduch, turistické cesty: skalní oblasti Českého Švýcarska jsou fantastickým cestovatelským cílem. V zimě je region ještě tajným tipem, útočištěm, které vyhledávají romantici, požitkáři a lidé prchající z měst. Skalní svět se v zimě ukazuje ze své divoké a neprobádané stránky. Když padá sníh, vznikají pohádkové scenerie, které se poutníku vryjí do paměti na celý život. Skály se pak tyčí v krajině jako hrady z písku s cukrovou polevou. A především: budete překvapeni, když na většině míst budete téměř sami. Zimní skalní města ještě stále navštěvuje málo turistů. Jednodenní výlet je jistě dobrý nápad, co takhle ale delší pobyt? Prodloužený víkend nebo týdenní dovolenou můžete naplánovat i podle nabídky ubytování a stravování v Českém Švýcarsku.
Tiské stěny
V zimě jsou Tiské stěny úplně jiné. Jednak tu nepotkáte ani zdaleka tolik lidí, jako v letní sezóně, ale především – syrovost chladného počasí, bezlisté stromy a přirozená ztráta barev dávají vyniknout monumentálnosti skalních útvarů. Ticho, které se tu rozhostí, je doslova hmatatelné. A co teprve, když napadne sníh a bělostné peřiny docela promění tvary skal i celkové vnímání města obrů. Jako kdekoli v zimě, je třeba samozřejmě počítat s tím, že počasí může cestu komplikovat, zejména na místech, kde se dále postupuje jen díky dobrodiním žebříků nebo příkrých schodů. O to je ale zimní dobrodružství v jednom z nejpodivuhodnějších skalních měst v Evropě zajímavější. Na zimní procházku mezi skalami zkrátka nezapomenete.
Brtnické ledopády
Ledopády je České Švýcarsko protkané celé, mnohé z nich ale za celou zimu nikdo neobjeví, protože se tvoří ve v zimě těžko přístupných místech. Ledopády na Vlčím potoce nedaleko obcí Brtníky a Vlčí Hora přístupné jsou a také proto patří k největším zimním lákadlům celého regionu. Vyrůstají – anebo se spouštějí – především na pískovcových převisech nebo stěnách. Jejich růstu velmi svědčí vydatná sněhová pokrývka a nízké teploty.
Pravčická brána
Vydat se sem o některém zimním víkendu je skvělý nápad. Vyšplhat na skalní vyhlídky na protější masiv je sice, zejména při sněhové nadílce nebo mrazivém počasí, klopotnější, než když tu stoupáte v létě, ale pohled na úchvatnou bránu je naprosto jedinečný. A pohled z vyhlídky, která velmi připomíná orlí hnízdo, na osamocenou věž Malého Pravčického kuželu, jednoho ze symbolů národního parku, pokrytou popraškem jiskřivého sněhu i na ledovým sluncem pozlacené Stříbrné stěny, to je zážitek zcela výjimečný.
Děčínský Sněžník
Tisíci diamanty zdobená je v zimě královna českých rozhleden, důstojná šachová figurka ze hry obrů, kamenná věž na temeni stolové hory Děčínský Sněžník. Už jen vyhlídka ze skalního plata u paty rozhledny je impozantní, ale panoramatický rozhled z ochozu věže, to je jiná dimenze. Celé České i Saské Švýcarsko, stolové hory, moře lesů, věže drážďanských kostelů, hřebeny Krušných hor, ale také Ještěd, Sněžka, celé České středohoří s Milešovkou a dokonce i Řípem.
Růženka na Pastevním vrchu
Zimního návštěvníka jistě potěší informace, že Růženka získala prestižní titul Rozhledna roku 2018, především ale bude nadšen nezvyklým výhledem velkým kulatým průzorem. Z tři metry nad zemí čnícího ochozu je totiž kolosální kruhový rozhled – Labské pískovce se stolovými horami Děčínský Sněžník, Grosse Zschirnstein, Pfaffenstein, Lilienstein a Kaiserkrone, Pravčická brána, ale také okolní sestry rozhledny Janov, Sokolí vrch, Tanečnice, Vlčí hora, Jedlová, Studenec, v dálce je vidět i Vlhošť a kopce Českého středohoří v čele s královnou Milešovkou.
Dolský mlýn
Mnohočetné pozůstatky někdejšího Dolského mlýna na břehu říčky Kamenice jsou beze sporu tím nejromantičtějším zákoutím celého Českého Švýcarska a mnoho podobných se nenajde ani nikde jinde v Česku. V létě se tu cesty mění občas ve špalíry, a tak jedině v zimě je možné doopravdy prožít hlubokou intimnost tohoto podivuhodného místa. V zimě sem zavítají jen skuteční milovníci krásy. Ze čtyř přístupových cest je i ve sněhu dobře schůdná jediná – ta, která vede od Jetřichovic kolem Starého mlýna a překrásného potoka Jetřichovická Bělá, jenž svým bílým pískem a zelenými kšticemi lakušníků rozsvěcí bezbarvou zimu kolem.
